Petr Novák
6. září 1945 - 19. srpna 1997
Před 13 lety skončila definitivně kariéra jednoho z nejpozoruhodnějších českých muzikantů, jehož tvorba i zpěv byly - a pořád jsou - svým způsobem v korelaci s muzikantsvím Karla Hašlera. I osud obou mužů se uzavřel předčasně...
Česká melodická písnička má vícero výrazných reprezentantů v průběhu času, ale jen nemnohým se podařilo překlenout společenské změny, které v naší zemi proběhly koncem minulého století. Petr Novák patřil k těmto výjimkám. Zájem o něj neopadl ani poté, co se na začátku devadesátých let začala obecně vytrácet euforická pozornost zaměřená na vše staronové v pop music a rockové hudbě. Petr Novák měl pořád co říci. Jeho limitem se však stal zdravotní stav, který za léta nezřízeného pití nabíral velmi závažných důsledků. Už okolnost, že měl mezi muzikanty přezdívku Putna, mnohé napovídá.
Petr Novák komponoval sám, ale skladby pro něj psali i jiní. Jeho nejznámější hity se pohybují na hranici kýče, ale Novákův chlapecký projev je přesvědčivě přenáší dodnes před toto úskalí. Dvorním textařem byl především jeho kamarád Ivo Plicka, se kterým plánoval novou desku věnovanou předčasně zemřelým muzikantům:
Kde jsou jen moji kamarádi
Tváře tak známé z jeviště
Nejspíš kytary v nebi ladí
Pro vyprodané hlediště
Když zhasne světlo světské slávy
Vrací se tichou ozvěnou
Nápěv, co všem se zdá tak známý
A text trochu polámaný
To je má píseň na rozloučenou…
(Petr Novák - Ivo Plicka: Píseň na rozloučenou)
Podle vlastních slov z telefonního záznamníku stačil na tento text Petr Novák složit melodii. Tato písnička už ale nebyla určena tomuto světu. Pár dní nato Petr Novák ve spánku umírá.
Zvuková stopa je sestavena ze skladby Takovej je svět /album Kolotoč svět/ a ze snímku Hlad je jen žízeň v převlecích /poslední album Dávné sliby/.
Vytvořeno pro Outsidermedia
Na tento text se nevztahuje cc licence. Další šíření je možné jen se souhlasem autora.