Česká republika versus Diag Human

7. 2. 2010, 39 reakcí

Jan Urban uveřejnil na Aktuálně svůj blog pod názvem Chce česká vláda financovat Al Kajdu nebo podvodníky?, skutečnosti v něm obsažené jsou nanejvýš znepokojující. Pokusil jsem se z něj udělat stručný výtah.

 

Premiér Jan Fischer nedávno požadoval rozkrytí akcionářských struktur uchazečů o veřejné zakázky. „Kdo chce soutěžit, ať se svlékne do naha“, uvedl 18. ledna po zasedání vlády. Jemu podřízení státní úředníci mu ovšem pod rukama otevírají miliardový tunel, a dělají všechno pro to, aby identitu lidí, kterým mají odejít možná až miliardy z prostředků daňových poplatníků, co nejvíce skryli.

Pořád se ještě táhne spor mezi Českou republikou a firmou Diag Human o několikamiliardové odškodné. Na nátlak Ministerstva zdravotnictví, konkrétně náměstka Marka Šnajdra, byl rozhodcem této kauzy jmenovám Petr Kužel, prezident Hospodářské komory (dalším rozhodci jsou náš starý známý z kauzy Mýval Milan Kindl a Švýcar Damian della Ca – pozn. red.). Tento pán počátkem ledna letošního roku rozhodl, že třetinu částky, kterou eventuálně rozhodčí senát společnosti Diag Human přiřkne, pošle Ministerstvo financí na účty dvou společností s neznámými vlastníky. Může se jednat o několik miliard korun, jež musí být zaplaceny do pěti dnů od vynesení verdiktu. Soudní napadení nemá odkladný účinek.

První z těchto společností, Dumfries Holdings Limited, sídlí na malém karibském souostroví Svatý Vincent a Grenadiny na stejné adrese jako firmy, stíhané v USA za zpronevěru a podvody. Byla založena 29. listopadu 2009 a hned následující den napsala dopis, že jí patří část pohledávek Diag Human. Pan Kužela tento požadavek bez prověřování uznal, ač okolnosti jsou velmi podezřelé.

Druhá společnost, Towit Machinery je registrovaná ve švýcarském kantonu Thurgau a je ovládána anonymní kyperskou společností.  Firma nevyvíjí žádnou činnost a zaměstnává pouze jednoho člověka a dvě pomocné síly. Osoby, se kterými ve Švýcarsku vystupuje, jsou, podle švýcarských orgánů, vyšetřovány pro falešné konkurzy podvodných rusko-izraelských developerských firem, jejichž majetek byl identickým způsobem vyveden - opět do offshorových krycích společností v Karibiku.

Diag Human už od roku 1998 úspěšně prokazuje, že nikdy žádnou část pohledávky nikomu nepostoupil. Ke stejnému závěru dospěl i předchozí rozhodčí senát, který bývalého advokáta Diag Human Jiřího Oršulu, který jako první přišel s takovým tvrzením, z jednání ve sporu vyloučil. Ve stejné věci existují i dva soudní verdikty. Oršula byl dokonce vyloučen z Advokátní komory pro neetické jednání. Obě offshorové společnosti ale tvrdí, že pohledávku odkoupily právě od Jiřího Oršuly - Towit v roce 2007, Dumfries 29.prosince loňského roku. Ministerstvo financí přitom má ve svém archívu dopis, kterým už před dvěma lety požadavek firmy Towit razantně odmítlo.

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr a sám rozhodce Petr Kužel by měli co nejrychleji vyvrátit podezření, kolující na ministerstvu zdravotnictví a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, že tuto transakci sami připravili a mohou z ní mít prospěch. Premiér Jan Fischer a ministr financí Eduard Janota by měli vysvětlit, proč jejich podřízení tak aktivně pomáhají zmizení možná až několika miliard korun do neznámých kapes. Pro český stát přece nemůže být tak obtížné skutečné vlastníky oněch dvou krycích schránek zjistit, slovy Jana Fischera „svléknout do naha“. Úřad, podřízený ministerstvu financí, může jistě požadovat jejich zjištění i v samotném rozhodčím sporu. Pokud se nyní ÚZSVM a ministerstvo financí schovávají za povinnost mlčenlivosti, je to nedůstojné, a je načase začít mluvit o korupci.

Další podrobnosti o této kauze jsou uvedeny ve výše zmíněném blogu.