Vůdčím duchem této pokrokové idey není niko jiný, než známý bijec bezdomovců a jiné verbeže Jiří Janeček („Oáza bezdomovců?" U skládky): „Pražští bezdomovci by se mohli přestěhovat na pozemky u ďáblické skládky. Radní pro sociální oblast Jiří Janeček (ODS) chce pro ně na nevyužívaných prostorách zřídit ‚bezdomoveckou oázu‘. V té by mohli lidé bez domova žít podle svého stylu života, řekl radní."

Přestože pan radní prezentuje vymístění bezdomovců do slumu jako čistě dobrovolné („budou moci"), v reálu bude spíše tzv. dobrovolně-povinné: „Ti se podle něj budou moci usídlit na vymezených pozemcích, kde nebudou obtěžovat své okolí zápachem nebo opilostí a kde je naopak nebudou neustále kontrolovat strážníci." Koncentrační tábor pro bezdomovce s volnějším režimem, izolované ghetto se svými vlastními pravidly na bázi zákona džungle.

Plány radnice na boj s nepřizpůsobivými a obtížnými jdou ovšem ještě dále: „Materiál kromě vzniku tábora počítá také se zřízením jejich jednotné evidence." Budou bezdomovci i čipováni, nebo jinak značkováni? Budou dostávat trasovací náramky jako hroši v Africe či domácí vězni? Kdo ví, možná dojde i na povinné očkování či sterilizaci, aby se tato sociální nákaza vymítila podobně, jako neštovice. (Bezdomovci si přece za svoji situaci mohou sami, sami svobodně si svůj styl života zvolili a neexistují žádné objektivní a systémově dané důvody, proč se nacházejí v situace, v níž se nacházejí).

Pro společnost budovanou kolem kultu Úspěchu a růstu Růstu je příznačné, že neúspěšné odstraňuje z veřejného prostoru, aby nenarušovali maloměšťáckou idylu a mýtus o kapitalismu jako nejlepším, nejefektivnějším a nejspravedlivějším systému, který byl kdy vynalezen, aby nepřipomínali armádě neprivilegovaných, existenčně odkázaných na námezdní prodej své práce, jejich vlastní zranitelnost a závislost na vlastnických elitách.

Než se zamýšlet nad tím, kde, jak a proč se bezdomovci vzali a riskovat tak zpochybnění systémových dogmat, je lepší bezdomovce – ty posly špatných zpráv o stavu naší společnosti – odsunout na periférii. Ve středu města bezdomovci ruší a obtěžují, v ghettu na periférii varují.

Nakonec by se z lágru mohla stát svérázná ZOO, kam by se slušní a zodpovědní (známí též jako poctiví pracující) chodili dívat na exotická stvoření – lidi vyloučené z lidské společnosti a zbavené lidství. Byla by to i dobrá prevence: když lidé uvidí, co je čeká, nebudou-li poslušní a se systémem kompatibilní, budou volit zodpovědně pravou rukou, nebudou remcat a budou vděční za to, že neskončili jako ta zvířata za plotem. Budou mít někoho, kdo je na tom hůř, než oni, a s kým se budou moci srovnávat, což jim pomůže snášet útrapy a ústrky jejich vlastní existence, protože jak známo, pro člověka není určují absolutní status, ale relativní – je příjemnější mít více než soused, nežli mít prostě hodně.

V hlavách pražských radních se klube projekt technického řešení sociálních problémů. Mašina čeká, mašinfírové se zaučí snadno, stačí jen vyrazit.

Převzato z blogu Tribun